Propagace podruhé…

Minule jsem byla věcná a neosobní, tentokrát nebudu. Kdyby tenhle post nebyl článkem na blog, ale dopisem, asi by začínal slovy Milý Arcanisi…ale vzhledem k tomu, že není, vezmeme to více ze široka.

Poté, co na můj předchozí článek upozornil Cody na Facebooku, strhla se velká debata  na téma vzájemné nevraživosti, věcnosti a konstruktivnosti, rozmazávání neshod, vzájemné nepodpory a podobně. Pár postřehů k napsanému jsem uvedla přímo v závěru diskuse, ale vzhledem k tomu, že právě její poměrně věcný závěr nechci zbytečně rozplizávat, využiji pro zbytek komentářů svůj osobní prostor tady na blogu.

Kdo nemá chuť se rochnit bahnem, nechť si raději počká na pokračování vepřopunkového mafiánského románu o čestném hrdinovi Tofu, jež chce být úplně stejně dobrý, jako jeho velký vzor Řízek (slavnostně si slibuji, že to fakt zkusím v dohledné době dopsat).

A kdo má opravdu chuť nevracet si navzájem přišlápnutá kuří oka a jiné křivdičky – a nevede o tom jen prázdné řeči, nechť prosím přeskočí na poslední tři odstavce.

A teď už to bahno (postupně a popořadě):

Přiznávám se, že na Codyho komentáři mě zarazil fakt, že nejsme první, kdo se s tímhle přístupem setkal. Na druhou stranu jsem o to raději, že jsem se minulý post rozhodla napsat – teď minimálně víme, že tohle opravdu nebylo jen za havraní parodii. Docela by mě zajímalo, co si o téhle praxi, kdy je vlastně radou rozhodováno za ně, myslí samotní členové.

Pokračujme komentáři (původní komentář, na který reaguji, je vždy text uvedený kurzívou.):

Povznést se nad osobní spory ve prospěch celku je holt velká výzva. Je škoda, že se pak ztrácí to předpokládané poslání organizace – podpora pohanství jako takového. Pokud se ovšem nerozhodli zaměřit pouze na vlastní aktivity – ale zas takový zisk z toho není, aby tu musel fungovat konkurenční boj.

Plně souhlasím. Jen na upřesnění a doplnění – Witchcamp není zisková akce, v loňském roce vyšel v podstatě na nulu, letos je kalkulován stejně. Pokud by přesto nějaký zisk vygeneroval, půjde obratem rovnou do vybavení na podobné akce, které zatím platíme ze svého (jen namátkou – talíře, skleničky a další nádobí, postupné zařizování postelemi a matracemi, úprava seminářových a spacích prostor…)

Protože my o žádný konkurenční boj a žabomyší války nestojíme. Prostě chceme dělat svojí práci. Doporučuji Bohyni a Stezkám (Codymu), to samé. Když na sebe nebudeme plivat, třeba ten ples časem společně uspořádáme a nebudeme mít pocit nenaplněné reciprocity, pokud budeme požádáni o vložení pozvánky na Witchcamp do věstníku.

Já nevím, ale co jiného si mám představit pod pojmem žabomyší válka, když ne odmítnutí předání informace o dobré pohanské akci členům pohanské organizace, kvůli poměrně malicherným důvodům. Ad nenaplněná reciprocita – ale ČPS po nás nikdy nic nechtěla! Ne, skutečně nebudeme jinou organizaci propagovat jen tak, protože nás to zrovna napadlo – pokud ale o propagaci požádají, můžeme se o tom pobavit. Mimochodem – asi všichni si vzpomenou, že prostor k propagaci jsme dali již 2x všem pohanským organizacím a skupinám na Pagan Pride – bez ohledu na osobní vztahy (pozvání dostala i milovaná Matera Opidum – poté, co nás předběžně vyloučila). Pokud by se PPD konal vloni, i ČPS by samozřejmě dostala pozvání – vzhledem k tomu, že se z objektivních důvodů nekonal, tak k tomu pochopitelně nedošlo. Aneb – my se jako organizace/projekt v tomto směru výše uvedeným doporučením řídíme již poměrně dlouho. Že si osobně o mnoha členech pohanské komunity myslíme svoje (obvykle opodstatněně), to je věc druhá.

A jak jsem již psala – my jsme nečekali, že ten článek bude v Kolovratu uveřejněn jen pro naše krásné oči a nějaké formě “zaplacení” bychom se nebránili. V ČPS ovšem nikoho ani nenapadlo požádat na oplátku třeba o zvýhodněnou cenu pro členy ČPS (na rovinu musím říct, že bychom ji asi stejně v nějaké zajímavé výši poskytnout nemohli, protože bychom to museli doplatit ze svého, ale nějaký bonus pro členy bychom asi bývali dokázali vymyslet. Co třeba dort s nápisem Vítáme členy ČPS? Asi něco podobného vymyslím na příští rok…)

 A článek působí (můj subjektivní čtenářský dojem) dost stylem “my, ti hodní, jsme chtěli udělat akci, ale podívejte jak tamti zlí nám to kazí!”. Problém vidím já v tom, že podobný pocit a větu jsem už slyšel tolikrát ze všech možných stran, lidí, skupin, že už mi to ani nepřijde vtipné.

Ono je to tak, že “ti zlí” nám to nekazí. Witchcamp má oproti jiným podobným projektům jednu zásadní výhodu – nepotřebuje naplnit minimální účast. Dokážeme a můžeme tuhle akci udělat jak pro pět, tak pro padesát lidí (i když to už bychom asi museli na poli vykopat latrínu). Navíc pro letošek máme docela velký tahák – vlastnoruční výrobu šamanských bubnů, vedenou lidmi, kteří se tomu leta věnují – navíc doplněnou vedeným workshopem na jeho zdobení a komunikaci s ním. Vzhledem k tomu, že něco podobného asi v blízké době opakovat nebudeme, trochu mě mrzí, že třeba tuhle informaci odmítla ČPS řadovým členům své organizace předat. Skutečně by se nenašel nikdo, kdo by se k tomu chtěl připojit? Ani ve chvíli, kdy umožňujeme přijet třeba i jen na jeden den – tedy třeba jen na tenhle workshop?

A k tomu jestli jsme ti hodní – loňský Witchcamp pro nás jako pořádající tým vypadal následovně: přípravná brigáda před akcí, každodenní ranní vstávání dvě hodiny před snídaní, pět dní bez přestávky naplněných přípravou jídla, vedením workshopů a ručním mytím nádobí. Letos máme první pracovní víkend za sebou, druhý nás ještě čeká. Nemáme ve zvyku vykřikovat, jak “tohle všechno děláme zdarma, ve svém volném čase” a vzhledem k tomu, že loňský Witchcamp byl bezvadná akce, rádi to všechno absolvujeme znova. Ale skutečně netuším, proč někteří hledají příslovečnou veš na čemkoliv, co vzejde z naší strany jen proto, že my přece “ti hodní” rozhodně nejsme ani v nejmenším.

Nechci aby se to zvrhlo v argumentaci kdo má pravdu a kdo ne, protože to není podstatné, ty kořeny kdo komu co jak v jaké skupině atd se nedají dohledat. Můj záměr byl je ukázat, že ta nenávist je na všech stranách a nebude to lepší dokud každý bude tvrdit že za to můžou ostatní (zlé zlé skupiny, lidi…)

Ach bože! Pokud si z někoho dělám pr…legraci, skutečně se to nerovná tomu, že ho nenávidím. Jestli je nenávist na straně druhé nevím, ale asi by mě to nepřekvapilo. Bohužel.

Co ovšem na naší straně je, to je značná nechuť ke vzájemné komunikaci – před zasláním prosby o propagaci jsme se málem dostali až k losování toho, kdo se onoho milého úkolu ujme. Musím konstatovat, že ona nechuť nemá nic společného s předsudky – neboť reakce zcela jasně potvrdila očekávané. Z čehož vyvozuji další závěr, a sice že dokud se ČPS k ostatním bude stavět takhle, tak si komunikaci s ní mnozí třikrát rozmyslí.

Já mluvil hlavně o článku, a pak obecně o všem, ne o jednotlivých faktech  (popravdě tvůj komentář mi přijde mnohem víc konstruktivní a věcný než původní článek, ale co už).

Docela by mě zajímalo, kde v minulém článku najde dotyčný něco, co není věcné. Konstruktivnější závěr už bych asi taky nevymyslela. Obávám se, že tady už byl aplikován oblíbený vzorec: psala to Lucie, nemá nás ráda (my ji taky ne), tak je to blbě od začátku do konce. Na to, abych přesně tento přístup našla pod každou druhou FB debatou s ČPS (konkrétně zhruba třemi jejími členy) nepotřebuju být ani paranoidní.

Dokonce nezpochybňuju ani fakta v článku (to že čps odmítla atd je fakt). Pozastavuju se nad tou formou ale. Normální přístup, jak bych si ho představoval já, by byl “tak mi někdo nechce propagovat akci z důvodů, které nechápu? Who cares? jejich mínus, neštěkne po nich pes. Jdeme dál.”.

Po těch, kdo si odmítnutí odhlasovali pes skutečně neštěkne – ti o akci a našem pozvání vědí. My jsme ale účast chtěli nabídnout i řadovým členům.

Ale tady měl někdo zjevnou potřebu to co nejvíc rozmáznout (+ případně prezentovat sebe v co nejlepším světle). Je to všechno seklé a zacyklené, a nikdo nechce rozlomit ten “chain of hatred” (z chain of violence, chain of revenge, kdy se násilí stupňuje, rezonuje, a žádný z účastníků nechce ustoupit a jen “oplácí”). Proto říkám, že je úplně jedno kdo v nějakých konkrétních případech má pravdu nebo kdo ne, kdo hází špínu opodstatněnou, kdo jen pomlouvá atd. Samozřejmě věcnost je dobrý krok směrem ke zlepšení (na tom máš Cody mimochodem obrovskou dlouhodobou zásluhu :D), ale dokud bude potřeba zbytečně rozmazávat každou drobnost které se kdo dopustil, tak vždycky to bude takové ne úplně dobré prostředí pro rozvoj.

Kdybych měla zjevnou potřebu to rozmáznout, vyšel by minulý článek 1.3. Citovaný mail nám byl zaslán posledního února. K sepsání mě nakonec přesvědčil další komunikační “krok stranou” ze strany ČPS (fotky do kalendáře) – a zároveň jeho publikováním vyšlo najevo, že to není ojedinělý přístup.

A k onomu “nikdo nechce ustoupit a jen oplácí” – my nemáme potřebu se distancovat od čehokoliv, co organizuje někdo jiný – ať už je to DO, PFI, ČPS, Rodná víra nebo kdokoliv další – ať už s jeho členy máme skvělé vztahy, nebo spíše chladné. Jen namátkou – podíleli jsme se na programu Mystiky, přišli na koncert Damh the Barda (tuším, že na workshopu probouzení inspirace, který byl pro členy PFI zdarma, jsme byli jedinými platícími účastníky), účastnili jsme se Rodova dne na Slovensku (na pozvání z RV), zhruba před třemi týdny jsme se na FB přihlásili k účasti na akci ČPS (dobrá společnost v HK) – a zároveň se rozhodli navázat víkendovou akcí v blízkém okolí a tím krom jiného nabídnout přespolním účastníkům místo k přespání na páteční noc (i když je mi předem jasné, že to pro mě může znamenat pár otoček autem do HK a zpět, neb k nám po půl jedenácté už nic nejede). Stejně tak bychom asi ČPS neposílali prosbu o zveřejnění, pokud bychom na akci její členy nechtěli pozvat.

Pokud má někdo ustupovat, tak trochu mám pocit, že řada není na nás.

 Dělej si srandu z koho chceš, to nekritizuju  Já kritizoval tvůj údiv, kdy to vypadá že ti nedochází že lidi, ze kterých si děláš srandu, tě třeba nemusí mít rádi. By měli ještě děkovat? (ano samozřejmě konstruktivní kritika je vítaná, ale chce to taky trochu sociální skill vědět co kdo unese a co je komu jak příjemné)

Myslím, že z naší strany už několikrát padlo, že nemáme zapotřebí být za každou cenu zadobře s každým, stejně tak, jako to, že si uvědomujeme, že nás někteří lidé rádi nemají a žíly nám to skutečně netrhá. Ani my neplujeme na obláčku pozitivního myšlení a neterorizujeme sami sebe pocitem, že bychom měli cítit bezpodmínečnou lásku k masám. Avšak pořád se nemohu zbavit dojmu, že k vzájemnému”oficiálnějšímu” jednání pohanských organizací a projektů by měla spíše patřit profesionalita, než otrhávání kopretiny s rozpočítadlem “má mě rád, nemá mě rád”.

Co kdo unese a co je komu příjemné? Je mi líto, ale bohužel aktuálně nemáme žádný důvod poplácávat ČPS po zádech.

A aby bylo jasno, vadí mi jak osobní antipatie ČPS které vedly k tomu článku, tak i styl článku + snaha a přehnaná aktivita o řádné rozmáznutí – pořád se mi vzadu v hlavě ozývá hlásek “o čem se nemluví, bude zapomenuto”.

Řádné rozmáznutí? Přehnaná aktivita? Ano, napsala jsem článek na blog. Odkaz na něj nevisí ani na mém FB profilu, ani na Bohyni. Ale jen během dneška na něj odkázali 3 lidé – takže ty antipatie minimálně k tomuto přístupu tam asi budou. Ovšem narozdíl od výše citovaného předpokladu vedou napříč pohanskou komunitou, bez ohledu na “stranickou příslušnost”. Není to podnět k zamyšlení?

Že se ti nelíbí sbírka je ok. Co mě osobně ale vadí (a asi i ostatním z ČPS), že máte potřebu se do ní neustále navážet. Nikdo z nás nikdy netvrdil, že je to nějaké profi dílo. Jsme amatérští autoři a víme o tom, tak mi pořád nějak nedochází, proč máte tu potřebu. Za vrchol pak považuji to, že vaše parodie “Havran blije”, která je sama o sobe docela vtipná vyšla ještě před tím, než jste si měli možnost přečíst sbírku, kterou paroduje. To má pak ten vtip už trochu nádech trapnosti.

Neustále navážet? Ale jděte. Navážení začalo a skončilo s Havranem, když budu hodně velkorysá, trvalo to týden. Čas od času mi sice stále chodí další básně na havraní téma – tedy blijící havran a nepovedená poezie (dlužno říct, že jsou mnohdy lepší, než to, co v Havranovi vyšlo), ovšem tak nějak mám pocit, že na nějakou vážně míněnou sbírku ČPS už si u toho ani nikdo nevzpomene. A jen na okraj – asi vás moc nepotěší zjištění, že hláška “z toho by se havran zblil” v okolním pohanském světě za poslední rok vcelku zlidověla…

A po stopadesátéšesté – vydání Havrana jsme přislíbili hned po Pohanské kytici. Část jejího obsahu byla hotová skoro čtyři roky předem a vyšla by i v případě, že by se druhou básnickou sbírku rozhodl vydat Dávný Obyčej. Ta parodie není na sbírku ČPS, ale na skutečnost, že byla vydána další sbírka pohanské poezie, o které v podstatě skoro všichni vědí, že z větší části nebývá příliš kvalitní (když se budu snažit být slušná). I proto vyšla ve stejný den a hodinu, na které byl naplánován křest sbírky ČPS – protože tady skutečně nešlo o konkrétní obsah (kdyby ano, věřte tomu, že byste to poznali. Naše akční trio oplývá nepříjemnou schopností brilantně a věrně zparodovat naprosto cokoliv).

Co dodat závěrem? V komentářích neustále zaznívají výzvy na téma, jak máme přerušit onen začarovaný kruh nenávisti, snažit se, aby nás ostatní měli rádi a prostě začít u sebe. A víte co? Tak dobře.

Milá rado a členové ČPS – zveme vás na Witchcamp. Přivítáme vás kvalitní kávou, po celou dobu vás budeme provázet workshopy, které vás budou bavit, každý den si pochutnáte na bohaté snídani, doma vařeném obědě a dvou svačinkách, večer si s ostatními příjemně popovídáte u piva, limonády či perfektně připraveného čaje z Duhovky při grilovačce a v noci se krásně prospíte pod jabloněmi za zvuků zurčícího potoka (pod střechou je taky ještě místo).

A pokud dorazí alespoň tři lidé z rady ČPS, tak vám ten dort s nápisem upeču.

2 thoughts on “Propagace podruhé…

  1. Tak jsem to dočetla asi do půlky a vzdala to. Jsem ráda, že se mi potvrdilo to, že opravdu není žádný důvod být členem jakékoliv pohanské komunity.

    Kde jsou ty časy, kdy tu nebylo moc možností jak se sejít s někým podobně smýšlejícím a byli jsme vděčni za každého dalšího člověka, který byl stejně divný jak my.

    Kde jsou ty doby, kdy tu bylo jen BMWC a lidi tam jezdili proto, že chtěli být spolu a rádi se dělili o své poznatky.

    Během let nahradilo sdílení spíše poučování, boj o to, kdo má pravdu, protože přečetl víc kníže, nebo protože přečetl na rozdíl od jiných ty správné knížky.
    Kdo toho zná víc (nebo všechno), a v poslední řadě, jakou akci posvětit svou přízní a jakou ne.

    Chybí mi někteří lidé (ale většina z nich už se z této komunity stáhla). Ale ani kvůli nim nelituji, že jsem se stáhla. S některými nadále komunikuji přes FB, a vím, že když budeme mít šanci se sejít, budeme si mít co říct.

    Získala jsem ale úžasný klid, kdy nemusím řešit neustálé slovní hádky a pátrání kdo má pravdu, když si každý myslí, že ji má on. A výsledek? Nikdy se Ti lidé nedohodnou a hlavně, většina těch pří je o H…..Ě!!!

    Spousta lidí plýtvá čas bádáním nad různými teoriemi, které jim ale v životě k ničemu nejsou.

    Přeju hodně štěstí všem, které ještě nespláchla tahle byrokracie a kteří víc dělají a prožívají, než diskutují nad tím, zda je správné něco dělat.
    K tomu aby člověk něco dělal žádnou komunitu nepotřebuje. Stačí mu přátelé kolem sebe, kteří jej podpoří.

  2. Mimochodem, nejsem a ani v žádnou chvíli jsem nebyl členem ČPS :) Byl jsem zatím členem pouze PFI

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>